Volám vás, děti mé, slyšte můj hlas!
Chci jedno jediné, ochránit vás.
Slyšte mé zoufalé volání,
Snažně vás prosím,
Z vašeho slepého konání,
Sama se dusím.
Unést již nemohu tíhu
Všech vašich vin,
Které mě halí v kouřový dým.
Zastavte násilí na sobě páchané,
I na mě samé,
Než ze mne se mrtvá planeta stane!
Odhoďte sobecké touhy,
Co nejvíc vlastnit, co nejvíc mít!
Kde já, zoufalá matka,
Pro tolik dětí, mám bohatství vzít?
Jsem jedna jediná, jediná Zem,
Nemohu poskytnou bohatství všem!
Mám pro vás, pro všechny,
Svých darů hojnost,
S podmínkou jedinou,
Kterou je skromnost.
Já mohu rájem,
Ale i peklem se stát,
Když nebudete o mne,
Matku svou dbát!
Nechte mne dýchat, nechte mne žít,
Ať srdce mé může radostně bít!
Ať bezpečným korábem mohu se stát,
Ať nikdo se nouze nemusí bát.
Slyšte mé volání, dokud je čas!
Já, vaše matka, já prosím vás!
Zanechte zbrojení,
Válek a krutostí,
A žijte v míru,
Lásce a přátelství.
Zanechte klanění zlatému teleti,
A místo na Zemi,
Nežijte v podsvětí!
Děti mé drahé,
Nahé se rodíte a nahé zemřete,
Do hrobu s sebou nic nevezmete.
Jak marný je váš spěch a shon,
Když přeruší ho náhlý skon,
Když nepoznáte blaženost
Z prostičkého žití,
Když nehledáte důvod
A smysl svého bytí.
Vaše štěstí, děti mé,
Mi na srdci leží,
Beze mne ho však
Naleznete stěží.
Já také chci radostně žít,
Netoužím mrtvou planetou být!
Teď srdce mé tíseň
A obava svírá,
Z budoucnosti nejisté,
V níž lidem chybí víra.
Vzdáleni od Boha
Nenajdete štěstí.
Jen On jediný,
Vás žitím může vésti!
Řiďte se řádem,
Který Bůh vám dal,
Aby celý život váš,
Se spokojeným stal!
Milujte se navzájem,
Přejte druhým štěstí,
A nežijte na dluh,
Svých budoucích žití!
Sláva, moc a peníze,
Vám oči zaslepují,
I ti nejbohatší,
Se více neradují.
Povýšený rozum,
Vám velmi špatně radí,
Řiďte se víc srdcem,
Které nezavádí.
Vy sami to budete,
V příštím žití svém,
Kdo potřebovat bude,
Svoji matku – Zem!
Až života běh ukončíte,
Zas znova se narodíte!
Zachovejte matku svou,
Pro věky budoucí,
Já vás budu hýčkat,
Láskou horoucí.
Vaše matka jediná jsem,
Jen jedna jediná, jsem vaše Zem!
Miluji vás děti mé,
Miluji vás vroucně.
Však i já tužím po lásce,
Po vaší lásce k matce své,
A to velmi mocně.
Jsem korálem modrým,
Jenž vesmírem krouží,
Jsem jasnou hvězdou nebe,
Co po lásce touží
Všechny zvony světa,
Zvoňte na poplach!
Zachraňte svou matku,
Ať nezvítězí strach!!!
Božena Javůrková